miliarda lidí se učí angličtinu po celém světě a většina z nich se potýkají s stejné věci. Ve 12 letech výuky ESL (angličtina jako Druhý Jazyk), byl jsem překvapen, že tam je málo překrývají chyby cizinců a boje rodilými mluvčími. Studenti angličtiny zřídka míchají, že jsou/tam / jejich nebo vaše / jste a určitě mají mnohem méně problémů s apostrofy než já., Nepředvídatelnost anglický pravopis je těžké pro studenty a rodilými mluvčími stejně ale, pro cizince, to je gramatika rodilí mluvčí používají, aniž by přemýšlel, že dokazuje, nejkomplikovanější. Zde je pět největších quagmires v angličtině.
1. Každodenní slova, která nic neznamenají
Jak byste popsali, co děláte ráno? Něco takového očekávám: „když mi zhasne alarm, vstanu, sundám si pyžamo, obléknu si oblečení a vyrazím do práce.,“
tento seznam vypadá jako základní, ale je plný jedné z nejvíce frustrujících matoucích konstrukcí v angličtině: obávané frázové sloveso—slovesa následovaná jednou nebo dvěma předložkami. Klíčová slova v této větě nemají smysl pro miliony lidí na celém světě, kteří se učí angličtinu jako cizí jazyk. Váš alarm jde kam? Proč spíš vstáváš než vstáváš? Oblečení se oblékne, ale neodkládá,sundá, ale nebere. A pokud jde o set and off, ani jedno z těchto slov opravdu nic neznamená, pokud o nich přemýšlíte, tak co proboha znamenají, když jsou spolu?,
existují tisíce frázových sloves, doslova dost na to, aby vyplnily speciální slovníky právě pro ně. Aby to bylo ještě horší, každá z těchto nepochopitelných konstrukcí může mít několik významů. Kolik definic můžete myslet na „odložit“?
2. Příliš mnoho způsobů, jak mluvit o budoucnosti
pokud jde o mluvení o tom, co budeme dělat dál, angličtina dělá věci tak matoucí, jak je to možné. Máme osm (nebo více, v závislosti na tom, zda počítáte výrazy, jako by zítra mělo pršet) různé gramatické struktury, které vyjadřují budoucnost., Často předávají extrémně jemné podtexty, na které se automaticky zvedne další rodilý mluvčí.
například se vás ptám na vaše plány na večeři dnes večer a řeknete: „cestou domů dostanu pizzu.“Vím, že ses k tomu rozhodl spontánně. Zatímco, když mi řekneš, že dostaneš pizzu, chápu, že jsi to předem promyslel. A když řekneš, „jdu pro pizzu,“ vím, že je to v tvé mysli jako součást dnešního plánu, možná jsi dokonce zamluvil restauraci., Nebo, dalo by se říci „chtěl jsem dostat pizzu,“ struktura, která je někdy známá jako budoucnost v minulosti, signalizace, že byste mohli být otevřeni změně mysli. Konečně, „pizza chlap dodává na 8 odpoledne.“ říká mi, že jste nezdravé jídlo narkoman s pravidelně naplánované dodávky.
Existují nejméně tři další budoucnost mashup (já budu jíst, budu jíst, budu jíst), že se děj Mezihvězdné vzhled jednoduché. Když se cizinci začnou učit anglicky, učí se používat vůli., A pak tráví zbytek své kariéry učení angličtiny odnaučením všeho, co si mysleli, že vědí. A to je jen mluvit o skutečné budoucnosti-když začneme mluvit o imaginární budoucnosti, je to ještě horší.
3. UNREAL FUTURE
Představte si, že dva zaměstnanci mluví o své budoucnosti. Ani jeden z nich není zvlášť zamilovaný do své práce, takže sdílejí své sny o změně svého života. „Kdybych změnil kariéru, stal bych se veterinářem,“ říká jeden z nich. Ostatní odpoví: „jo, když změním kariéru, stanu se šéfkuchařem.,“
kdybychom odposlouchávali jejich rozhovor, nevědomky bychom věděli, že první zaměstnanec se považuje za nepravděpodobné, že by někdy následoval svůj sen, jen z jejich gramatiky. Druhá osoba však vidí možnost změny kariéry stejně pravděpodobnější. Anglický student se však snaží zjistit, zda je rozhovor vůbec o budoucnosti, natož o míře pravděpodobnosti, kterou s sebou nese.
„kdybych změnil kariéru …“ v minulosti? „Když změním kariéru…“ teď?, V anglické podmínkové věty, jako jsou tyto, musíme použít minulý ukázat mluvíme o pravděpodobné budoucnosti a současné ukázat, že mluvíme o pravděpodobnou budoucnost. Což nedává smysl, pokud nejsi Marty McFly.
4. Malá slova mají velké úlohy
Pokud jste nikdy nemuseli studovat gramatiku v žádné hloubce, možná nevíte, že používáte pomocná slovesa. Pomocný údajně znamená „pomoc“, ale nikdy gramatický termín nebyl zavádějícím způsobem aplikován. Pro studenta angličtiny jsou překážkou, která začíná na vstupní úrovni a stále je problémem navždy., Angličtina je používá k klást otázky, negovat věty, klást důraz, a ukázat, že už známe odpověď na otázku, kterou klademe. Jsou to malá slova být, dělat, a mají, jejich minulé ekvivalenty byly/byly, udělal, a měl, a negativy všech sedmi z nich. A jakákoli jiná slova, která se přidávají k „pomoci“, jako will, by, Může, by atd. Už je to jasné? Není to jednoduché, i když pro rodilé mluvčí to není jednoduché, že?,
Pokud to není dost neužitečné, pozice pomocné vzhledem k „hlavní“ sloveso ve větě se liší v závislosti na napětí a zda je to otázka, nebo konstatování. Také ne všechny otázky potřebují pomocnou (Předmětové otázky jako “ Kdo tě viděl?“na rozdíl od“ koho jsi viděl?“) a“ být “ má svá vlastní pravidla.
5. Malá slova mají dlouhá pravidla
angličtina má některá ještě menší slova, která způsobují problémy, které jsou daleko úměrné jejich velikosti: a a/an, jinak známé jako určitý a neurčitý článek., Pokud jste se ve škole potýkali se španělštinou nebo francouzštinou, možná si myslíte, že angličtina má snadné, protože neexistuje pohlaví, které by se naučilo. Ale angličtina vynahrazuje, že s jeho tuny pravidel o tom, kdy použít, kdy použít, a kdy nic použít. Dokonce i lidé, kteří mluví plynně anglicky 20 let nebo více dělat chyby s nimi, kde rodilí mluvčí nikdy by.
Tyto jsou některé obecné problémy lidí mluví anglicky, ale, v závislosti na osobě, je mateřský jazyk, existují další specifické překážky v tvář., Příště, až si myslíte, že by se někdo mohl zlepšit, zkuste zvážit, kolik už překonal.